Žhavý konec léta? ( návrat do Pakistánu)

neděle 16. srpen 2009 08:10

To, že je v naší české kotlince teplo, je fajn. I když takřka celý červenec jsem trávil v práci , tak na začátku srpna se mi podařilo ukořistit pár dní dovolené. Ta byla ovšem, tak trošku ve znamení nervozity, po příchodu zprávy o tom , že se vracím zpět do pákistánského Panjábu na stavbu druhé paroplynové elektrárny v Muridke.  

     12.srpna jsem přijel na letiště a ke svému zklamání jsem zjistil, že putuji sám a nikdo další na stavbu neletí. Inu což. Vyřídil jsem si palubní lístky až do Karáčí a bohužel se mi nepodařilo slečnu u přepážky ukecat, aby mi odbavili zavazadlo až do Lahore.
     První část cesty končila jen v Istanbulu a proběhla velice příjemně. Seděl jsem na sedadle do uličky a vedle mě cestovali dva příjemní mladí lidé, se kterými jsme klábosili a tak jsem se ani nenadál a už jsem se zase poutal a šli jsme na přistání. V Istanbulu jsem měl 45 minut na přestup na letadlo do Karáčí. To jsem zvládl úplně pohodově. Dokonce jsem ještě 20 minut čekal, než otevřou bránu.,
     Druhá část cesty z Istanbulu už tak příjemná nebyla. Seděl jsem uprostřed trojsedadla. U okýnka seděl nějaký malý pákistánský klouček a na sedadle do uličky dlouhý hubený snědý chlapík, který, když do i tak malého prostoru před sedadlem poskládal své údy, tak jeho kostnaté tělo přečnívalo do mého osobního prostoru. Klouček se vrtěl a evidentně nudil. Krapet proháněl letušku, že tohle pití nechce, že chce jiné a pak mu zase nechutnalo jídlo. O jeho výletech na záchod ani nemluvím, ale to pochopitelné. Před námi seděla početná pákistánská rodina, kde je zvykem, že si děti dělají, co chtějí. Takže všech 5 dětí vyjma kojence lítalo sem tam a zrovna potichu nebylo, aby se člověk prospal. Mému kostnatému sousedovi to ale evidentně nevadilo. Spal spánkem spravedlivých a občas se vychýlil svou kostrou až na mě a několikrát si ulevil ne příliš vonným odérem. No co,říkám si, taky zřejmě vyznává heslo ,, je lepší prázdný dům , než protivný nájemník´´. Byla třetí hodina ranní pákistánského času, když to zacinkalo , abychom se připoutali a jdeme na přistání.
     Tak a jsme v Karáčí. Teď musím vstoupit na území a vyřídit u imigračního úředníka papír a dostat vstupní razítko. Najít svůj kufr a pak se odbavit na vnitrostátní linku do Lahore, která mi letí za pět hodin. Vyrazím spolu s ostatními pasažéry z letadla. No, vyrazím asi není správný výraz. Měl bych se přiznat, že se sotva ploužím. Jsem unavený, rozlámaný a nevyspalý. Sotva vstoupím do letištní haly, hned se mě ujímá pakistánský mladý muž. Po pár větách mi byly jasné dvě věci. Jeho angličtina je ještě mizernější než ta moje a mohl by mi pomoci leccos vyřídit, i když to nebude zadarmo. Můj instinkt mě nezklamal. Nenápadně mě navigoval ke svému vedoucímu. Bez váhání jsem mu předal imigrační tiskopis, který jsem vyplnil v letadle. Pas jsem ovšem z ruky nedal. Navíc jsem je upozornil, že potřebuji najít bankomat, že potřebuji peníze. Chvilku zaváhali, ale hned šlo vše ráz na ráz. U úředníka vyzvedli nový papír, protože Turecké aerolinie rozdávají v letadle špatný formulář. Osobně mi jej vyplnil pan vedoucí. Hned mě zavedl rovnou k úředníkovi fronta nefronta. Pak honem pro zavazadlo. Kufr mi přijel v pořádku, to jsem byl neuvěřitelně rád. Pak mě dovedli ke třem bankomatům. Ve dvou nebylo dostatek hotovosti, ale třetí mi naštěstí vysypal 10 000 PKR a to i s tisícovkou ve dvou pětistovkách. Pak už jen symbolický průjezd kufru rentgenem a byl jsem připraven k odbavení na let do Lahore. U přepážky PIA ( Pakistán international aeroline) nám bylo sděleno, že palubní lístky začnou vydávat až za 1,5 hodiny. Tak mě usadili do křesla a přišla poslední fáze. ,, Chceme peníze´´ Inu, vytáhl jsem 500 rupií ! To je málo!!! Jsme dva, mistr a neměl jste žádné starosti, navíc se musíme rozdělit s úředníky. Přidal jsem ještě jednu a s díky odešli. Kdybych jim nechal jen jednu, nic by nenadělali. Ale já byl rád , že jsem měl všechno z krku a bez problémů. Navíc z posledního letu jsem byl hrozně unavenej a rozlámanej. Po dané době jsem si vyzvedl palubní lístek a odbavil kufr. Prošel jsem kontrolou do odletového prostoru. A k mé radosti tam byla kuřácká místnost. Po cigaretce jsem si dal v kavárně kafe a procházel se kolem krámků.

     V půl osmé otevřeli bránu a začali odbavovat let. Zašel jsem si ještě na cigaretu a v klidu se vydal na palubu letadla. Místo jsem měl do uličky vedle staršího pána s dlouhým šedivým vousem a chlupatou čepicí na hlavě. Po startu a nabrání výšky jsem odmítl snídani , jen jsem požádal o sklenici vody. Za hodinu a půl jsme dosedli na přistávací plochu v Lahore. Neuvěřitelně dlouho jsem čekal na svůj kufr a když se k mé radosti vynořil, tak mě velice rychle přešel úsměv. Celý vršek byl rozmačkaný. Nemá cenu tam nic reklamovat , protože takové věci jsou inš Alláh. Prostě Alláh tomu chtěl, že mi rozmačkali svršek kufru. No nic, kašlu na to, už abych byl na site campu ve svém kontejneru a dal si sprchu.

     Vyjdu z haly a marně hledám někoho s cedulkou s mým jménem. Asi se řidič zdržel v zácpě. Půl hodiny před halou v padesáti stupňovém horku mě začalo zmáhat. Je to divné!!! Odmítám nabídky taxikářů s tím, že pro mě jede můj řidič. Vylovím služební mobil a chci zavolat na stavbu našemu saiťákovi. Jejda,klekla baterka. Co teď? V soukromém už také skomírá a navíc v něm nemám číslo. A ani na nikoho u nás doma ve firmě. Vylovím laptop a v duchu doufám, že tam někde budu mít čísla. Naštěstí jsem v oťasu našel číslo na člověka v Čechách, který má na starosti realizace projektů. Volám a dovolám se. Pavle, volám S.O.S. stojím už hodinu na letišti a nikde nikdo. Pavel mě potěší, že to hned zařídí. Po další hodině ke mně běží řidič a omlouvá se. Je mi to jedno. Hlavně že sedím v autě. Jsem vařenej. Je tu přes 50°C ve stínu. Konec léta bude pro mě neuvěřitelně žhavý.

Miroslav Holeček

JULIETEPLOUČKO08:3514.12.2009 8:35:30
Mandragoraopět Čechy14:1528.8.2009 14:15:02
HolečekMandragora20:4427.8.2009 20:44:29
MandragoraPozdrav z Čech15:1226.8.2009 15:12:20
NULI"Páni" už mi sebrala Zuzana, tak21:1316.8.2009 21:13:04
zuzanaPáni!10:3316.8.2009 10:33:53

Počet příspěvků: 6, poslední 14.12.2009 8:35:30 Zobrazuji posledních 6 příspěvků.

Miroslav Holeček

Miroslav Holeček

O lecčem

Kdo jsem ? já jsem já!A jaký jsem ? To musí posoudit druzí

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy

Co právě čtu

  • Anton Myrer - Poslední kabriolet
  • Vlastimil Vondruška - Sběratelé ostatků
  • Leon Uris - Exodus

Co právě poslouchám

  • Český rozhlas II Praha

Oblíbené blogy

Pošlete mi vzkaz

Zbývá vám ještě znaků. Je zakázáno posílat reklamu a vzkazy více bloggerům najednou.