Další dny v Pákistánu.

středa 1. duben 2009 05:23

  Tak mám za sebou několik dalších dní v této zvláštní zemi. Žiji tady ještě s mnoha dalšími kolegy na campu v kontejnerech takřka pod komíny budoucí paroplynové elektrárny . Mnozí jsou tu již několik měsíců.  Co pro ně bylo nejcennější z obsahu mého kufru? Bochník chleba a játrová paštika!

 

Myslím, že nikde jinde na světě snad nepečou takový chlebíček jako u nás. Ano, použil jsem zdrobnělinu, protože náš chleba je náš chleba a musím říct, že namazaný krajíc už i ve mně vzbuzuje zvýšený obsah slin v ústech. A to jsem si ho dopřával ještě před nedávnou dobou. Vaří nám tu místní skupinka mladíků. Musím uznat, že se chlapci snaží. Každé ráno máme na výběr ze 4 druhů snídaní. Tak co si dám dnes? Tak vynechám omeletu a dám si ty dvě volská oka. A nezapomeňte mi k nim dát ty dva malé sausage! A k pití si dám pro změnu džus (jako každý den). Ten neuvěřitelný magorák čaj kroutí pusu i když si do něj naliji konvičku mléka . Tak něco malého jsem polknul a hybaj na stavbu. Hele, ono je tohle zabetonované. Není nad to zavolat na kolegy:,, Kluci nechtěli jste tudy táhnout to potrubí?!´´ Pak pomalu probíhá dopoledne, kdy se jakž takž snažím domluvit s vedoucím skladu, co že to vlastně chci.,, Mr Shahid, tohle má být důkladně přetažené tou plachtou!´´ Do kontejneru s rotorem se nesmí dostat voda a dnes v noci byla bouřka, jakou jsem nezažil! Do prkýnka, už se blíží poledne, to bude moje milovaná Marcelka doma vstávat. Dneska má volno a byli bychom spolu. Je třeba přijít na jiné myšlenky .,, Jdeme kluci na oběd? Schválně co to dneska bude. Ta děsně pálivá omáčka s rýží, nebo ta míň s brambory. No holt to utlumíme čápáty.´´ Hele jsou tu obě! A navíc tu máme nakrájenou cibuli a rajčata. Ty co jsem si koupil včera za 5kč kilo, jsme už slupli. A je tu i pár koleček okurky. Jé, kdyby tak byl dobroučký okurkový salát! Jinak to chlapi nevidím, než že budeme muset někde sehnat ocet a cukr! V Metru stojí kilo okurek na naše jen 3,50 Kč, vezmeme alespoň 5kg. A to by bylo, aby salát nebyl. Tak co, jak je po obědě? Ale nestojí to za řeč. Jdeme se podívat na plac.´´

    No jo, jenže to nemá smysl. Dělníci jsou na motlitbách.  Tak nic. Je hic jak v pekle! Ve stínu 37C. Sedneme pod kuřácký přístřešek a vytáhneme cigarety. Kolektivně si čmoudíme. Chlapi zde koupené Mallbora za 15kč a já naše české Startky za 60. Kolem prokráčí strážný se samopalem, zasalutuje a na náš pozdrav salam alejkum  odpoví good afternoon. Taky by se to mohl naučit česky. Krom dvou Číňanů od Siemensu a jednoho stavaře Ira jsme tu samí Češi, Moraváci , jeden Slovák a pak několik Pražáků.

  A Mr Shahid si umyl nožičky, obličej a už kráčí na motlitbu. Mají tu udělaný jakýsi stan, který každý den důkladně drhnou. Na podlaze koberečky natočené směrem na jihozápad. Jsou plně obsazené. A tak ostatní tiše čekají, až se vždy nějaký uvolní. Když je volné místo, hned je obsazeno dalším, aby naplnil své duševní potřeby.

   Jednou jedinkrát jsem se tu zmínil o Talibanu a než jsem stačil mrknout okem, tak kolem mě nebyla ani noha. Bojí se! Nikdo z nich neví, kdo k Talibanu patří a kdo ne! Kolega, který se tu oženil před půl rokem, mi to vysvětlil. První co mi řekl bylo, abych si na to dal pozor a raději se už před nimi o něm nezmiňoval. Pak použil jednoduché přirovnání. ,,Víš, jak to bylo u nás před  rokem 89.? Taky jsi nevědě,l kdo je estébák a kdo ne. Tak tady je to stejné. Taliban má svoje lidi všude a proto se všichni bojí. Čtvrtina lidí, co tu máme , jsou pravděpodobně přívrženci Talibanu, další část s jejich praktikováním víry částečně souhlasí a zbytek nesouhlasí ale bojí se nebo jsou křesťany.´´  Tak o Talibanu už tady raději mluvit nebudu.

   Tak se nám to zase začíná po obědě a motlitbě rozbíhat. Chlapi od Wabagu tu mají na starosti čištění vody atd.: Šel jsem s nimi na stavbu a Karel povídá:,, Ty člověče, tady je to famózní já už domů nechci. U nás když seženu dva chlapy na montáž čerpadla, tak jsem rád a namontují mi ho za den. Tady jich mám patnáct a už mám od rána vyvrtané čtyři díry z dvanácti na kotvy. Kurňa, to je klídek. Ještě že tu máme Máčka za 16 a kolu za 9 (myslel tím cenu na naše) to je famózní, já tu sů milionář. Já už dom nendu. S.r.  na to, já tu zůstanu a budu tu dělat milionáře. Tady se nemusí dělat! Tu je klídek. Ave Já´´  Když Karel spustí, tak mám problém, abych se neválel smíchy. Ještě že ho tu mám. Spolu s jeho kolegou Liborem jsou dvojka k pohledání. Hodně mi to pomáhá. Bez nich mi bude za týden smutno, protože se stěhuji na další stavbu o 150km na jih. Už teď vím, že mě tam nebude čekat nic dobrého. Vztahy jsou tam vzhledem k neplacení a skluzu na stavbě dost napjaté. Navíc cestovní kancelář ČKD Škoda Export má pro mě připravené ubytování s neustálými výpadky elektřiny (třeba celou noc, takže nepůjde mi odpuzovač komárů). A navíc je to bez možnosti internetu. Z toho co je ve smlouvě je dodržené jen to, že budu mít postel. Hrozná představa! 

  Už nám druhý den nejde po hrozné bouřce internet. Tak jako se dřív psávalo do šuplíku, tak já to teď píšu do noťasu. Prý nám padla vláda! Byly tu snahy o nějaké komentáře a tak jsem se sebral a šel pryč. Politika od podzimních voleb jde mimo mě, protože mám rád veselo a to bych musel brečet.

bydleni.jpg

 

Náš místní personal.jpg

Miroslav Holeček

Miroslav Holeček

Miroslav Holeček

O lecčem

Kdo jsem ? já jsem já!A jaký jsem ? To musí posoudit druzí

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora

Co právě čtu

  • Anton Myrer - Poslední kabriolet
  • Vlastimil Vondruška - Sběratelé ostatků
  • Leon Uris - Exodus

Co právě poslouchám

  • Český rozhlas II Praha

Oblíbené blogy